Mgr. Tomáš krátký, Ph.D. – výzkum a vývoj v Olomoucké aglomeraci
31.12.2021
Výzkumná organizace CENTRUM HYDRAULICKÉHO VÝZKUMU sídlící v Lutíně realizuje na základě výzvy nositele ITI Olomoucké aglomerace č. 13 Dlouhodobá mezisektorová spolupráce projekt Hydrodynamický design čerpadel z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V rozhovoru s ředitelem výzkumné organizace panem Mgr. Tomášem Krátkým, Ph.D. přinášíme více informací o přínosech a realizaci projektu i výzkumné organizace samotné.
Na co se CENTRUM HYDRAULICKÉHO VÝZKUMU specializuje?
Jak již vyplývá ze samotného názvu, centrum se specializuje na všechny věci související s hydraulickým výzkumem. Obecně bych řekl, že činnost centra zabíhá do základního výzkumu. To znamená, že se soustředíme hlavně na činnosti jako hydraulický návrh, optimalizace, využití čerpadel, jejich zapojení do energetiky a s tím související případové studie. Teď aktuálně řešíme otázku, zda se dají energeticky využívat doly, například důlní jámy a zda tam mohou být „přečerpávačky“[1]. Co už tak moc neřešíme, je přenos výzkumu do praxe. Končíme tím, že předáme nějaký návrh, technologii, postup atd. Prodej ani výroba nejsou předmětem činnosti centra. S naší činností samozřejmě souvisí také spolupráce s univerzitami, podniky, dalšími výzkumnými organizacemi a další činnosti, jakou je například výuka a šíření znalostí (psaní článků apod.).
Co je posláním centra?
Centrum se obecně, na nejzákladnější úrovni, zabývá problémy hydrodynamických strojů. Vedle toho se centrum orientuje na filtry, například protichemické, oblast ochrany obyvatelstva a podobné věci. Touto činností se centrum zabývá historicky již od 2. světové války.
Kdo je Vaším hlavním partnerem?
Naším hlavním partnerem je společnost SIGMA GROUP a.s. a Univerzita Palackého v Olomouci. Kromě těchto hlavních partnerů je dalším významným partnerem VUT v Brně, VŠB a poslední dobou také Centrum HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR. Spolupráce s centrem HiLASE je naše „výstavní skříň“ ve spolupráci v rámci ČR. Jedná o laserové centrum, se kterým spolupracujeme v oblasti laserového opracovávání hydraulických povrchů. Centrum HiLASE je partner, kterého chce mít každý, protože laserové technologie, jsou snad jedny z úplně posledních technologií, ve kterých Evropě neujel vlak. Tyto technologie plus ještě možná vesmírné technologie, například ELT dalekohled (Extremely Large Telescope), které se staví v jižní Americe, jsou evropským dílem, a ve světovém měřítku jsou na té nejvyšší úrovni.
Jak je financována činnost výzkumného centra?
Dominantním financováním jsou granty a institucionální podpora. Na zbytek si musí centrum vydělat, a to s ohledem na nutnost dofinancovat grantové projekty. V tomto případě se bavíme o smluvním, případně kolaborativním výzkumu. Ale dominantní financování centra je prostřednictvím grantů.
Přes ITI realizujete projekt v rámci výzvy Dlouhodobá mezisektorová spolupráce. Co je cílem projektu?
Hlavním cílem je hydrodynamický design čerpadel. Mluvíme tady celkově o komplexním, dlouhodobém a stabilním výzkumu a uchopení problematiky hydraulického výzkumu, tzn. komplexní numerické modelování, hydraulický návrh, optimalizace, analýza dat, povrchové úpravy, metody výroby, jako například 3D tisk a také upgrade zkušebních kapacit, se kterým úzce souvisí výstavní skříň celého projektu – horká zkušební laboratoř, tzv. „Horká zkušebna“. Horká zkušebna je unikátní zařízení, řekl bych, žádoucí na mnoha frontách v oblasti vědy a výzkumu. Jedná se o opravdový unikát, který v ČR jinde nenajdete. Troufám si říct, že na srovnatelné úrovni je také jediným v Evropě.
Jaký dopad bude mít realizace projektů na centrum?
Obecně je projekt pro CENTRUM HYDRAULICKÉHO VÝZKUMU klíčový. Jedná se o velký, dlouhodobý projekt, který nám umožňuje pracovat koncepčně. Realizace projektu znamená pro centrum velké zintenzivnění spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. Dále projekt zajišťuje dlouhodobou stabilitu v rámci výzkumného týmu, rozšíření výzkumné kapacity, celkový růst centra po odborné a personální stránce. Horká zkušebna je opravdu unikátní. Zatím vše běží tak jak má, drobné zdržení jsme zaznamenali v souvislosti s Covidem. Velký potenciál horké zkušebny je její využití v oblasti výzkumu a vývoje pro oblast jaderné energetiky. A to proto, že v případě jaderné energetiky je kladen obrovský důraz na bezpečnost. V tomto případě nestačí pouze výpočty, ale je nutné předvést, že ta čerpadla budou v režimu, ve kterém běží v „jaderce“, fungovat, což bez horké zkušebny nejde. My jsme v podstatě jediní, kdo toto v ČR dokáže. V horké zkušebně se samozřejmě dají realizovat i jiné další činnosti mimo „jaderničinu“. Horká zkušebna znamená pro centrum rozšíření experimentálního zázemí, které vytváří půdu pro navázání dalších partnerství a projektů. Nebavíme se tady o rozšíření centra o 10 %, ale na dvojnásobek až trojnásobek. Skutečně je to pro centrum bez přehánění zcela zásadní projekt.
V jaké fázi se nyní realizace projektu nachází?
Projekt končí koncem roku 2022. Z pohledu dalších indikátorů pro MŠMT projekt běží úměrně tomu, že jsme ve 4. roce běhu projektu. Co se týče horkovodního zkušebního stendu, tak ten fyzicky stojí, teď začínají probíhat zkoušky a měření na čerpadlo. Jsou to takové ty „porodní bolesti“. Testuje se celá elektronika, řídicí systém, jestli fungují všechny systémy, jestli systém měří to, co má. Teď se nacházíme v klíčové a kritické fázi, kdy je dobudováno. Pro příští rok zbývá ještě nějaký systém rekuperace energie, zřejmě tepelné čerpadlo, jedná se o otázky využívání energie z ohřáté vody. Možná to zkusíme zkombinovat s fotovoltaikou.
Proč jste se rozhodli financovat váš projekt prostřednictvím nástroje ITI?
Pro nás to byl zdaleka nejlepší nástroj. Kromě evropských projektů, byl pro nás nástroj ITI jedinou možností jak dosáhnout na tak dlouhodobé financování, kde jsou možné investice a velmi vysoká míra podpory. V rámci výzvy ITI byla možnost podstatně ambicióznějších projektů a nám nic menšího na vybudování horké zkušebny nestačilo.
Jak byste ohodnotili tento nástroj? Je podle vás výhodný?
Rozhodně ano, a to zejména s ohledem na možnost dlouhodobých projektů s vysokou mírou financování. Hlavní výhodu vidím v síťování na území Olomoucké aglomerace. Dále je možné prostřednictvím tohoto nástroje realizovat koncepční rozvoj výzkumné organizace.
Na čem podle Vás závisí úspěšnost realizace projektů?
V prvé řadě je nutné reálně nastavit projekt a jeho cíle a neslibovat nesplnitelné v honbě za vysokým počtem bodů. Dále je nutné mít stanovený dobrý realizační tým a silného partnera, jako je Univerzita Palackého v Olomouci, která má dobré projektové řízení.
V rámci ITI se integrujete na jiné projekty. Jakou spolupráci jste navázali v rámci tohoto kritéria?
Díky tomuto projektu se nám otevřely dveře pro spolupráci s jinými subjekty. Díky integraci na projekt Univerzity Palackého v Olomouci Rozvoj předaplikačního výzkumu v oblasti nano- a biotechnologií jsme získali zázemí významné univerzity a zvýšilo to naši propojenost do dalších let na společné výzkumné projekty.
Je pro vás tato spolupráce přínosná?
Ano je.
Co byste doporučili subjektům, které chtějí žádat o dotaci? Na co by si měli dát pozor?
Je nutné mít reálně nastavený projektový cíl, jeho hlavní myšlenku a hlavně znát smysl, proč ten projekt realizovat. Dále je důležité mít silného partnera a s tím spojené dobré projektové řízení, aby se někdo, jako například projektový servis univerzity, projektu a jeho administraci plně věnoval. Bez dobrého projektového servisu nemůže být projekt s ohledem na vysokou administrativní náročnost úspěšný. V neposlední řadě by měla výzkumná organizace zvážit, zda na takový projekt má. A to zejména s ohledem na reálné cíle, které je nutné splnit. Například napsat články, které je nutné zveřejňovat v indexovaném periodiku, není úplně jednoduché. Také například mezinárodní spolupráci není možné získávat až v průběhu realizace projektu. Dále je stěžejní mít nastavený reálný a promyšlený rozpočet. Je nutné počítat s tím, že bez pomoci a dobrého projektového servisu se to nedá zvládnout. Není to tak, že si člověk „řekne o prachy“, dostane je a má vystaráno.
Realizujete nějaké další projekty přes fondy EU?
Ano, realizovali jsme projekt INTER-ACTION Česko-ruská spolupráce. Podávali jsme také nějaké další žádosti, ale v současnosti žádné další projekty nemáme. Získat dotaci na takovéto projekty je velmi složité.
Fotografie:
